Euro Region
English Polski
Domovská stránka > O euroregionu > Archiv aktualit > Polsko-české pohraničí - 70 let zkoušek (1945-2015)

Polsko-české pohraničí - 70 let zkoušek (1945-2015)

Společný česko-polský projekt o výzkumu pohraničí (2013–2015) spěšně skončil

      DSCN4056V lázeňském městě Polanica-Zdrój se koncem března 2015 konala další mezinárodní česko-polská vědecká konference k problematice pohraniční česko-polské spolupráce. Představovala poslední výstup bilaterálního přeshraničního vědecko-výzkumného projektu Síťová spolupráce v Euroregionu Glacensis / Sieciowa współpraca w Euroregionie Glacensis“, realizovaného v letech 2013–2015 a zajišťovaného finančně polskou částí euroregionu. Cílem projektu bylo uspořádat jednak tři vědecké konference, které by podnítily novou spolupráci společenských věd o životě na hranici, jednak vydat publikace zaměřené k této tematice. Spolutvůrci odborného projektu a jeho koordinátory byli doc. Ondřej Felcman z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a dr. Ryszard Gładkiewic z Vratislavské univerzity. Projektu založeného na spolupráci polských a českých vědců se ve zmíněném období zúčastnili společenskovědní odborníci ze 17 českých a polských univerzit a ústavů Akademie věd ČR, dále polští archiváři a statistici z oblasti Slezska, pracovníci dalších organizací, institucí a škol i představitelé samosprávy z obou stran hranice.

      O první konferenci z října 2013 konané také v Polanici-Zdróji přinesl krátký článek již Zpravodaj Euroregionu Glacensis (2013/3, s. 7). Vzpomenutá konference byla tehdy zaměřena na prozkoumání regionu jako významné stavební jednotky státu a dále na jeho identitu, podmínky existence a způsoby jeho vytváření. Předmětem pozornosti byly regiony česko-polského pohraničí, ale jako nejdůležitější z nich je vnímána především oblast Kladska/Ziemia Kłodzka, představující pro svou specifickou historii svérázný středoevropský region. Také proto byla na konferenci prezentována rozsáhlá kolektivní syntetická práce Kladsko. Historie regionu, Hradec Králové – Wrocław – Praha – Kłodzko 2012, připravená v předchozích letech kolektivem českých a polských vědců pod vedením Ondřeje Felcmana a Ryszarda Gładkiewicze jako výsledek dlouhodobé spolupráce na výzkumu dějin kladské oblasti

      Druhá ze tří mezinárodních česko-polských konferencí se konala v kladské obci Trzebieszowicev prostorách starobylého zámku ve dnech 9. – 10. října 2014. Tématem konference Polsko-české pohraničí po vstupu do EU (na příkladu kladské oblasti) / Pogranicze polsko-czeskie po wstąpieniu do EU (na przykładzie Ziemi Kłodzkiej) byla problematika pohraničních vztahů nazíraná opět z hlediska několika společenskovědních disciplín, k nimž přibyla rovněž sociologie. Většina vystoupení se zabývala vyhodnocením zkušeností, které česko-polské pohraničí získalo v desetiletém období členství obou států v EU, a perspektivami jeho dalšího rozvoje. Z tohoto hlediska byla nadějná účast sociologů z obou stran hranice (z královéhradecké filozofické fakulty a ze Sociologického ústavu Vratislavské univerzity) a představení jejich záměrů pro další výzkum přeshraničních vztahů, v němž hodlají společně v dalších letech pokračovat.

    DSCN4057  Třetím v pořadí těchto mezinárodních konferencí bylo právě dvoudenní setkání v Polanici-Zdróji ve dnech 26. – 27. března 2015 nazvané Polsko-české pohraničí – 70 let zkoušek (1945–2015) / Pogranicze polsko-czeskie – 70 lat doświadczeń (1945–2015). Jednání odborníků se tentokrát zaměřilo na celé období sedmdesáti let existence společné poválečné hranice obou států, a to v širších souvislostech sociologických, geografických, politických, správních, dopravních a demografických. Ve společenskovědním bloku zazněly zajímavé příspěvky o pohraničí jako objektu státní i regionální politiky, o kulturním životě na hranici, o obrazu pohraničí ve statistických datech, o zanikání sídel a proměnách kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století, o poválečných proměnách obyvatelstva a osídlení v oblasti Kladska či o regionální identitě z hlediska sociologického výzkumu. E. Semotanová se zamyslela nad výsledky a výzvami dosavadních historických studií o Kladsku, R. Pietuch se věnoval fungování polsko-českých euroregionů a jejich perspektivám. Na závěr konference oba koordinátoři zhodnotili celou realizaci tohoto tematikou tak potřebného a užitečnými výsledky naplněného projektu.

  DSCN4059     V rámci všech konferencí se vždy diskutovala v samostatné sekci problematika učebnic, které by měly přispět k formování regionální identity ve školách na česko-polském pohraničí a současně zlepšovat povědomí žáka o svém sousedovi za hranicemi. Ryze pracovní záležitostí celé konferenční série byla příprava příručky, která by představila kladské obce. V české verzi je jí publikace Evy Semotanové a kol.: Kladsko. Historickogeografický lexikon. Praha, Historický ústav 2015. V polském jazyce je vydáván Słownik nazw miejscowości Ziemi Kłodzkiej, red. R. Gładkiewicz – E. Semotanová. Wrocław – Kłodzko – Praha 2015, který obsahuje seznam existujících a zaniklých obcí kladského okresu s jejich polskými, českými, německými a latinskými názvy. Obě publikace byly představeny v březnu na poslední konferenci v Polanici-Zdroji. Společně byla také prezentována publikace Historyczne i współczesne problemy Ziemi Kłodzkiej. Studia i materiały. Red. R. Gładkiewicz – O. Felcman. Wroclaw – Kladsko 2015 se souborem historických a politologických studií. Publikace se zřejmě stane prvním svazkem nové odborné řady, neboť v dalším svazku by měly být publikovány nejzdařilejší konferenční příspěvky z jednotlivých konferencí projektu.

       Vždy před konferencí zasedal koordinační výbor projektu, který řešil odborné a organizační zajištění konferencí, dále se zabýval přípravou a postupem zpracování jednotlivých publikací a transformací sekce učebnic do podoby samostatného projektu. Od roku 2014 také obsáhle a věcně diskutoval o možném zaměření další společné práce českých a polských vědců nad tematikou pohraničí.

      Celý projekt a také jednotlivé konference potvrdily oprávněnost vize jeho koordinátorů o nezbytnosti rozšířit předchozí historické výzkumy a propojit je s bádáním sociálních geografů, kulturologů, demografů a politologů a v budoucnu i dalších vědců z řad společenskovědních disciplín. Je proto přirozené, že se počítá s pokračováním spolupráce v novém navazujícím projektu.

Tisknout stránku Vytisknout stránku      
Rychlé odkazy
Fond mikroprojektů
Česko-polská Hřebenovka - východní část
Regional Development Agency
Facebook Euroregionu Glacensis
Youtube kanál Euroregionu Glacensis
Cyklobusy do Orlických hor
Používáním tohoto webu souhlasíte s ukládáním cookies, nezbytných pro dobré fungování webu.