Euro Region
Čeština Polski
Homepage > About the Euroregion > News Archive > Polsko-české pohraničí - 70 let zkoušek (1945-2015)

Polsko-české pohraničí - 70 let zkoušek (1945-2015)

Společný česko-polský projekt o výzkumu pohraničí (2013–2015) spěšně skončil

      DSCN4056V lázeňském městě Polanica-Zdrój se koncem března 2015 konala další mezinárodní česko-polská vědecká konference k problematice pohraniční česko-polské spolupráce. Představovala poslední výstup bilaterálního přeshraničního vědecko-výzkumného projektu Síťová spolupráce v Euroregionu Glacensis / Sieciowa współpraca w Euroregionie Glacensis“, realizovaného v letech 2013–2015 a zajišťovaného finančně polskou částí euroregionu. Cílem projektu bylo uspořádat jednak tři vědecké konference, které by podnítily novou spolupráci společenských věd o životě na hranici, jednak vydat publikace zaměřené k této tematice. Spolutvůrci odborného projektu a jeho koordinátory byli doc. Ondřej Felcman z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové a dr. Ryszard Gładkiewic z Vratislavské univerzity. Projektu založeného na spolupráci polských a českých vědců se ve zmíněném období zúčastnili společenskovědní odborníci ze 17 českých a polských univerzit a ústavů Akademie věd ČR, dále polští archiváři a statistici z oblasti Slezska, pracovníci dalších organizací, institucí a škol i představitelé samosprávy z obou stran hranice.

      O první konferenci z října 2013 konané také v Polanici-Zdróji přinesl krátký článek již Zpravodaj Euroregionu Glacensis (2013/3, s. 7). Vzpomenutá konference byla tehdy zaměřena na prozkoumání regionu jako významné stavební jednotky státu a dále na jeho identitu, podmínky existence a způsoby jeho vytváření. Předmětem pozornosti byly regiony česko-polského pohraničí, ale jako nejdůležitější z nich je vnímána především oblast Kladska/Ziemia Kłodzka, představující pro svou specifickou historii svérázný středoevropský region. Také proto byla na konferenci prezentována rozsáhlá kolektivní syntetická práce Kladsko. Historie regionu, Hradec Králové – Wrocław – Praha – Kłodzko 2012, připravená v předchozích letech kolektivem českých a polských vědců pod vedením Ondřeje Felcmana a Ryszarda Gładkiewicze jako výsledek dlouhodobé spolupráce na výzkumu dějin kladské oblasti

      Druhá ze tří mezinárodních česko-polských konferencí se konala v kladské obci Trzebieszowicev prostorách starobylého zámku ve dnech 9. – 10. října 2014. Tématem konference Polsko-české pohraničí po vstupu do EU (na příkladu kladské oblasti) / Pogranicze polsko-czeskie po wstąpieniu do EU (na przykładzie Ziemi Kłodzkiej) byla problematika pohraničních vztahů nazíraná opět z hlediska několika společenskovědních disciplín, k nimž přibyla rovněž sociologie. Většina vystoupení se zabývala vyhodnocením zkušeností, které česko-polské pohraničí získalo v desetiletém období členství obou států v EU, a perspektivami jeho dalšího rozvoje. Z tohoto hlediska byla nadějná účast sociologů z obou stran hranice (z královéhradecké filozofické fakulty a ze Sociologického ústavu Vratislavské univerzity) a představení jejich záměrů pro další výzkum přeshraničních vztahů, v němž hodlají společně v dalších letech pokračovat.

    DSCN4057  Třetím v pořadí těchto mezinárodních konferencí bylo právě dvoudenní setkání v Polanici-Zdróji ve dnech 26. – 27. března 2015 nazvané Polsko-české pohraničí – 70 let zkoušek (1945–2015) / Pogranicze polsko-czeskie – 70 lat doświadczeń (1945–2015). Jednání odborníků se tentokrát zaměřilo na celé období sedmdesáti let existence společné poválečné hranice obou států, a to v širších souvislostech sociologických, geografických, politických, správních, dopravních a demografických. Ve společenskovědním bloku zazněly zajímavé příspěvky o pohraničí jako objektu státní i regionální politiky, o kulturním životě na hranici, o obrazu pohraničí ve statistických datech, o zanikání sídel a proměnách kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století, o poválečných proměnách obyvatelstva a osídlení v oblasti Kladska či o regionální identitě z hlediska sociologického výzkumu. E. Semotanová se zamyslela nad výsledky a výzvami dosavadních historických studií o Kladsku, R. Pietuch se věnoval fungování polsko-českých euroregionů a jejich perspektivám. Na závěr konference oba koordinátoři zhodnotili celou realizaci tohoto tematikou tak potřebného a užitečnými výsledky naplněného projektu.

  DSCN4059     V rámci všech konferencí se vždy diskutovala v samostatné sekci problematika učebnic, které by měly přispět k formování regionální identity ve školách na česko-polském pohraničí a současně zlepšovat povědomí žáka o svém sousedovi za hranicemi. Ryze pracovní záležitostí celé konferenční série byla příprava příručky, která by představila kladské obce. V české verzi je jí publikace Evy Semotanové a kol.: Kladsko. Historickogeografický lexikon. Praha, Historický ústav 2015. V polském jazyce je vydáván Słownik nazw miejscowości Ziemi Kłodzkiej, red. R. Gładkiewicz – E. Semotanová. Wrocław – Kłodzko – Praha 2015, který obsahuje seznam existujících a zaniklých obcí kladského okresu s jejich polskými, českými, německými a latinskými názvy. Obě publikace byly představeny v březnu na poslední konferenci v Polanici-Zdroji. Společně byla také prezentována publikace Historyczne i współczesne problemy Ziemi Kłodzkiej. Studia i materiały. Red. R. Gładkiewicz – O. Felcman. Wroclaw – Kladsko 2015 se souborem historických a politologických studií. Publikace se zřejmě stane prvním svazkem nové odborné řady, neboť v dalším svazku by měly být publikovány nejzdařilejší konferenční příspěvky z jednotlivých konferencí projektu.

       Vždy před konferencí zasedal koordinační výbor projektu, který řešil odborné a organizační zajištění konferencí, dále se zabýval přípravou a postupem zpracování jednotlivých publikací a transformací sekce učebnic do podoby samostatného projektu. Od roku 2014 také obsáhle a věcně diskutoval o možném zaměření další společné práce českých a polských vědců nad tematikou pohraničí.

      Celý projekt a také jednotlivé konference potvrdily oprávněnost vize jeho koordinátorů o nezbytnosti rozšířit předchozí historické výzkumy a propojit je s bádáním sociálních geografů, kulturologů, demografů a politologů a v budoucnu i dalších vědců z řad společenskovědních disciplín. Je proto přirozené, že se počítá s pokračováním spolupráce v novém navazujícím projektu.

Tisknout stránku Print the page      
Quick Links
Fond mikroprojektů
Česko-polská Hřebenovka - východní část
Regional Development Agency
Cyklobusy do Orlických hor
Facebook Euroregionu Glacensis
Youtube kanál Euroregionu Glacensis

By using this site, you agree that we may store and access cookies on your device to improve site functionality.